SKUPINOVÁ ANALÝZA
(informační text IGA)
ZÁKLADNÍ INFORMACETeoretické základy skupinové analýzy položil ve 30.letech 20.stol. frankfurtský Sociologický institut, jmenovitě zejména Norbert Elias. Vlastním zakladatelem je S.H.Foulkes, psychiatr, psychoanalytik, skupinový analytik. Byl analyzován H.Deutschovou, supervidován Hitschmannem a Nunbergem, byl členem Reichova Dětského semináře, blíže spolupracoval s Waelderem, Bibringem, Isakowerem a s dalším z průkopníků skupinové psychoterapie - Paulem Schilderem. Foulkes byl tedy ovlivněn jak psychoanalýzou, tak sociologií, tak tvarovou psychologií. Dalšími vlivnými autory byli W.R.Bion, J.E.Anthony, P.de Maré, I.Matte Blanco, L.Zinkin, S.Thompson, E.Hopper, M.Pines, C.James, K.Power. |  |
MEZINÁRODNÍ ZAČLENĚNÍ
Group-Analytical Society (GAS)European Group Analytical Training Institutes Network (E.G.A.T.I.N)
ČASOPIS
Group Analysis (The Journal of Group Analytic Psychotherapy)Revue Psychoanalytická Psychoterapie, III.roč., č.1, 2001 (základní informace)
PŘEDPOKLADY SKUPINOVÉ ANALÝZY
Podstata člověka je sociální, ne individuální. Jedinec je vždy součástí sociální sítě.
Základní vlastností skupinové analýzy je její heterogenita, její schopnost začlenit odlišné typy obtíží a zázemí (vyplývá to koneckonců jak z životní zkušenosti zakladatele S.H.Foulkese, tak v pozadí stojícího teoretika N.Eliase). V tomto smyslu je skupinová analýza použitelná nejen v klinické oblasti, ale také jako možnost pro práci s různými pracovními týmy. Skupinová analýza poskytuje prostor, v němž se potkávají různé druhy rozmanitostí objevujíce sdílení prostoru a zkušeností.
Skupina stanovuje normu a je normou, od níž se jednotlivci odklánějí. Ponejprv si všímají odlišností, které vyvolávají ochromení, hostilitu a strach, později se propracovávají ke společným tématům. Neurotické symptomy se v nich "rozpouštějí". Jedná se o nevědomé procesy.
Neurotická pozice v síti sociálních vztahů je vždycky individualistická a pro skupinu destruktivní, je výsledkem rozporů mezi jedincem a jeho původní skupinou. Terapeutickým procesem se postupně mění autistické mumlání symptomů ve výstižnější a přesnější sdělení.
Skupinový analytik odhaluje umístění (location) neurotických poruch do sítě vztahů mezi členy skupiny.
Další z důležitých charakteristik je pozornost věnovaná hranicím skupiny a všemu, co se jich týká. Foulkes přikládal význam tzv. hraničním událostem (boundary incidents) - tedy vzájemnému vztahu života skupiny a jejích členů - např.pozdní příchody, nepřítomnosti, atp.
Terapie se neodehrává ve skupině, terapeut ji nedělá se skupinou, ale terapie se děje prostřednictvím skupiny samé. Základním cílem je umožnit skupině být sama sobě terapeutem.
ROLE SKUPINOVÉHO ANALYTIKA
Terapeut nestojí v čele skupiny a interpretuje skupině její pokusy učinit z něj "vedoucího".
Umožňuje skupině jasnější komunikaci. Analyzují se různé nejasnosti (dvojné vazby v komunikaci, atp.).
Terapeut se snaží intervenovat směrem ke skupině jako celku tehdy, když se zájmy jednotlivce a zájmy skupiny shodují. Terapeutovy intervence v sobě obsahují riziko, že totiž jimi terapeut zastaví skupinu v jejím vlastním hledání intervencí a interpretací.
Paradox - vedoucí není vedoucí, ale měl by zasahovat a vést ve směru podpory hranic a zajištění bezpečí skupiny.
Terapeut (conductor) by měl skupinu vracet zpět k "tady a teď" a držet ji u problému, kterým se zabývá. Povzbuzuje všechny účastníky skupiny, respektuje jako příspěvek svého druhu i mlčení členů.
Všechny interpretace jsou sdělovány s vědomím potřeb skupiny jako celku. Individuální interpretace chápané jako část skupinové matrix jsou z hlediska jejich významnosti podávány ke skupině jako celku, vždy na podkladě bezprostředně proběhlých událostí.
Všechno, co je ve skupině předloženo, má význam pro "tady a teď". Zmínka o jiné skupině se vztahuje k této skupině; zmínka o nepřítomné osobě má vztah k někomu z přítomných; zobecnění jsou spojena s něčím konkrétním, možná přeneseným z nedávného osobního zážitku; tvrzení činěná na základě třídy, pohlaví, etnika mohou být spojena s nedávným bolestivým zážitkem z jiné třídy, atp.
Redakce Ondřej Pěč
